Mladoboleslavsko

Kuřívody

Kuřívody jsou bývalým městem a v současnosti hlavní částí města Ralsko. Z historických památek se zde nachází tvrz Kuřívody a kostel svatého Havla. Původní stavba tvrze pochází ze začátku 14. století a byla téměř čtvercová, obehnaná silnými hradbami a vodním příkopem s padacím mostem. Od 15. století patřila Berkům z Dubé a byla postupně přestavována. V roce 1866 sloužila budova jako nemocnice pro raněné vojáky po bitvě u Kuřívod. Současná podoba pochází z 19. století, kdy došlo ke snížení vstupní věže. Ve 20. století se Kuřívody staly součástí vojenského prostoru Ralsko, který byl v letech 1968-1991 obsazen sovětskými vojsky. Kostel sv. Havla pochází z doby posledních Přemyslovců a vyniká výjimečnými gotickými nástěnnými malbami z 13. a 14. století.

Národní přírodní památka Swamp

SWAMP je unikátní rašeliniště s četnými tůňkami. Vzniklo na písčitých náplavech v zátoce na jihovýchodním břehu Máchova jezera v důsledku zvýšení hladiny podzemní vody při založení této vodní nádrže. Vyskytuje se zde řada různých druhů řas a vzácných severských druhů brouků a ptáků.

Máchovo jezero

Největší vodní plocha dokeské rybniční soustavy je proslulá jako rekreační oblast. Máchovo jezero je nazýváno jezerem, ale ve skutečnosti se jedná o rybník. Je největším rybníkem v severních Čechách. Založil ho již v roce 1366 král Karel IV. Na jezeře jsou dva ostrůvky - Myší a Kachní. Ostrůvky jsou významnými ornitologickými lokalitami a vstup na ně je zakázán. Vodní plochu Máchova jezera lemují 4 velké písčité pláže. Značnému zájmu se těší projížďky výletními loděmi, aquapark na starosplavské pláži, plážový volejbal a další sporty.

Jestřebí

Obec leží přibližně 8 km severně od Doks. Nejstarší zmínky pocházejí z roku 1295, kde se píše o skalním hradu Jestřebí. Všechny části obce vystřídaly několik majitelů, mezi nimi byl i rod Smiřických, ti prodali panství Vartenberkům a po konfiskaci ho získal Albrecht z Valdštejna. Horní skalní blok se zbytky věže a paláce je pro návštěvníky nepřístupný, z torza hradu je přístupné pouze dolní skalisko.

Provodínské kameny

Skupina 6 vyvřelých kopců, které jsou vesměs čedičové, se vypínají severně až severovýchodně od Provodína, kousek od Jestřebí.  Nejvyšším vrcholem je Lysá skála (419 m), lidé ho spíše nazývají jako Spící panna, jelikož z určitého pohledu připomíná obličej ležící dívky. Z vrcholu, na který vede celkem obtížná cesta, se návštěvníkům naskýtá kruhový výhled. Dalšími kameny jsou Puchavec, Michlův vrch, Pitrův vrch, Strausův vrch a Dlouhý vrch, který je jediný znělcový.

Hradčanská pahorkatina

Chráněná plocha, vyhlášena již v roce 1993, která návštěvníky uchvátí chráněnými druhy květeny a geomorfologickými útvary – skalní věže, brány, pokličky, atd. Mezi nejznámější útvary patří Skalní brána (zmenšenina známější Pravčické brány), Psí kostely – skála prostoupená chodbami a jeskyněmi, nebo Dub, Havraní skála a Tvarožník. V současné době je obec rekreačním střediskem s nabídkou výletů do okolí, koupání v Hradčanském rybníce a nepřeberným množstvím houbařských lokalit.

Bývalé vojenské letiště v Hradčanech

Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko měl rozlohu 250 km². Využívala jej československá armáda a v letech 1968–1991 sovětská vojska. V prostoru jsou k vidění zajímavé pozůstatky vojenských objektů, prostor je využíván k pěší turistice, cykloturistice či in-line bruslení.